Mé nové já

Mé Nové Já 3díl

8. ledna 2017 v 2:24 | Zory :D
Nechala jsem ho ať mě vezme do náruče a posadil se se mnou do křesla. Koukla jsem mu do očí a málem jsem se rozbrečela " Tak teď aspoň vidíš jaká opravdu je. Žádná přetvářka. Ona poručí a já musím nikdy mi nenechá volnou chvilku." Vzal můj obličej do dlaní a pomalu a něžně mě políbil. "Tak dneska zůstaneme tady a zítra po škole můžeme jet. Ví vaši v kolik škola končí ?" přemýšlela jsem jestli to vůbec tuší, zavrtěla jsem hlavou že né. Usmál se. Chtěla jsem se zvednou ale Han mě stáhl zpátky " Nechoď ještě. Prosím" utáhl své obětí a já mu dala ruce kolem krku. Nechtěla jsem aby ta chvilka někdy skončila ale osud tomu chtěl Katy začala plakat. Tentokrát mě nechal vstát koukal na mě "už radši půjdu ať tě moc nerozptyluju" v tu chvíli jsem řekla něco nečekaného " Líbí se mi když mě rozptyluješ " rozpačitě jsem sklonila hlavu a koukal do země. Nevěřím že jsem to opravdu řekla, přišel ke mě a dal mi pusu. vzala jsem ho za ruku " Nechceš se jít se mnou a Katy projít? Pohly bychom si povídat nebo " Utlumil mě " půjdu moc rád".
Pustila jsem ho a šla jsem jsem připravit Katy. Tokio bylo naštěstí teplé na jsem jí jen převlíkla do kraťásků a nátělníčku. Vzala jsem jí do rukou a vyšla jsem k sobě do pokoje ať se taky převleču. Han tam stále čekal a to bylo to co jsem si přála. " Áaa tak ty musíš být Katy. Já jsem Han." Přišel k nám, "asi bych ti měla říct že moc nemusí cizí lidi a začne křičet" Han si jí i přesto vzal a světe div se Katy neplakala. Zírala jsem na ně, místo pláče jsem slyšela smích " Ona tě má ráda" usmála jsem se na něho. Přišel ke mě, Katy si dal do levé ruky a mě objal kolem pasu a vášnivě mě políbil. V tom si někdo odkašlal. Fuck! Táta, úplně jsem na něj zapomněla. Když jsem se na něj podívala nevypadal naštvaně, spíš se usmíval. Rozhodně se usmíval! "Sluší vám to spolu děti. Ale být vámi před mámou ani muk." Spiklenecky na mě mrkl. Vyvlékla jsem se z Hanova polo obětí došla k tátovi a objala ho "Díky tati." Potom odešel. "Dej mi 10 minut jo?" Zasmál se " Neboj já nikam neuteču. Navíc pochybuji že by mě tenhle ďáblík někam pustil " Katy ho chytila kolem krku. Vběhla jsem do šatny popadla kraťasy tričko z H&M a odběhla do koupelny. Rychle jsem se převlíkla popadla voňavku kterou jsem dostala od Jesmin pro případ rande. Zasmála jsem se tomu. Prošla jsem skrz šatnu vzala boty, obula je v tu chvíli Na mě zavolal Han " Jasi? někdo ti volá. Vyběhla jsem z šatny přímo ke stolu. Byla To Jesicka. Podívala jsem se na Hana " Nevezmeš to? " zeptal se. Usmála jsem se a hovor přijala." Hej Amerika volá Jasmin. Jsi tam." Jasně že jsem ty magore! " Řekla jsem se smíchem. " Jen ti volám abych se ujistila že letadlo po cestě do Tokia nespadlo. A neruším tě tam tak trochu. Vidím tam pánskou návštěvu nebo se pletu? Úuu...seznam nás kdo je to? Je fakt pěknej." Hej zpomal." Han ke mě přišel blíž. Dřepl si vedle mě, ani jsem si nevšimla že si táta vzal Katy. Vstala jsem ze židle a han se na ní posadil. Chtěla jsem si přisunout křeslo ale chytil mě za ruku a stáhl k sobě. Nebral v potaz že na nás kouká Jesicka, a dal mi pusu. "Ehm..Nerada vás ruším ale já jsem pořád tady." Oba jsme se začali smát a Jes se k nám s radostí přidala. "Hane tohle je Jes, stejnej magor jako já a zároveň moje nej kámoška Jesicka. Jes tohle je Han, ehm...my jsme spolu začali tak trochu Chodit." Koukla jsem na Hana který se usmíval. "Ahoj Jesicko. Rád tě poznávám." " Já tebe taky, Hele Jas já tě nebudu rušit. Už stejně musím do školy tak zatím, jo a pozdravuje tě zbytek party." "Taky jo pozdrav zlato moje. Zatím pa." Zavěsila jsem .
Pokračování příště.

Me nové já 2.díl

17. září 2016 v 23:09 | Zory :D
V té vteřině jsem se rychle schovala a doufala že si mě nevšiml. Hlavou mi prolétlo budu dělat že tu nejsem a on odejde, za chvíli ho to přestane bavit a půjde domů. Za chvíli jsem uslyšela zaklepání na dveře. Byli to táta s mámou a v závěsu za nimi Han. Táta mi řekl "Holčičko máš tu návštěvu.". V tu chvíli jsem myslela že asi vyskočím z okna . Oba rodiče opustili pokoj a já zůstala s Hanem v pokoji sama. "Ahoj. Chceš si sednout?" vůbec jsem nevěděla co si s ním mám povídat a vůbec jsem netušila co chce po mně on."Jo, díky. Tak co, jak se ti líbí Tokio?" jeho úsměv mě úplně odrovnal, "No. Abych byla upřímná moc jsem toho z Tokia ještě neviděla. Přece jsem dneska přijela. Pamatuješ ?" oba jsem se začli smát. " No jo. Já zapoměl. Co bys řekla kdybych tě pozval ven a ukázal ti Tokio?" "No...nejdřív bych se zeptala kdy." Koukal na mě těm svýma nádhernýma očima."Co takhle hned teď? Co bys odpověděla?" "Řekla bych ti, dej mi tak deset minut jen se převleču do něčeho pohodlného."než jsem vběhla do šatny tak jsem se ohlédla a on stál kousek ode mně. Koukal na mě těm jeho nádhernýma hnědýma očima. Jako nic překonal vzdálenost mezi námi. Byly jsme u sebe tak blízko. To napětí které mezi námi bylo by musel postřehnout každy kdo by se na nás kouknul. Dost mě to překvapilo, tak jsem o kousek popošla dozadu, Han mě hned následoval. Narazila jsem do stěny.
Sakra! Pomyslela jsem si, nemám kam utéct. Co budu dělat, najednou jsem si uvědomila že tohle jsem necítila ani se svým bývalým... Han využil mé krátké nepozornosti a přišel ke mě tak blízko aby mezi námi nebyla žádná mezera, poté mi jednu ruku dal na zadek a druhou mi zvedl hlavu, sklonil se a políbil mě. Jeho ruka se z mého obličeje přesunula na můj zátylek aby se ujistil že neuhnu a upřímě líbal tak užasně že jsem to neměla ani v plánu. Své ruce jsem mu dala kolem krku a přitáhla si ho blíž aby mezi námi už nikdy nevznikla žádna mezera. Najednou přestal. Bože co jsem zase zkonila? "Bál jsem se že když to udělám dáš mi facku a vyhodíš mě." zadíval se mi do očí a pak ustuopil a šel si sednout do křesla, které bylo ve výklenku. Stála jsem v rohu a koukala jsem na něj jak opařená. Vzhlédl "Zlobíš se na mě, viď ?". Ani jsem si to neuvědomila a už jsem byla u něj. Ještě stále na mě koukal. Sedla jsem si obkročmo na něj znovu jsem ho objala kolem krku. Přitiskl jsem se kněmu tak blízko. Nevím co to do mě vjelo ale najednou jsem ho vášnivě políbila. Tohle jsem ještě nikdy neudělala, ani s Josem. Chvíli byl jako opařený, hned se ale vzpamatoval a se stejnou vášní mě líbal tak jako já jeho. Rukou jsem mu zajela pod tričko. Bože, on má tak úžasné tělo. Ty jeho vypracované břišáky. Jeho ruka mi putovala po stehně.Jemně my vyhrnoval sukni a rukou mi položil na zadeka přitáhl si mě blíž. V klíně jsem se mu trochu zavrtěla. Vzdychl." Nevrť se prosím nebo se z tebe zblázním." pronesl mezi polibky. Sundala jsem mu tričko. Chtěla jsem cítit jeho kůži na své. Asi vycítil co jsem si pomyslela, začal mi svlékat košili ve chvíli kdy jsem mu sundala tričko. Ve stejnou chvíli jsme oby uslyšeli jak na mě volá má matka.Oba jsme od sebe oskočili a Han si rychle oblékl tričko. Uf. Stihl to právě včas já si rychle přesedla aby matka neměla žádné podezření.
Ono by se blbě vysvětlovalo kdybych seděla Hanovi na klíně, líbala ho a on bez trička. Mámča by zešílela...a to nemluvím o tom... jejím nekonečný proslovu že se známe sotva pár hodin a už se tady hned líbáme.
Máma vběhla do pokoje a spustila " bereme Patrika ven na hřiště které je odsud hodinu cesty a Katy ještě spí tak jí prosím tě pohlídej. Tady je dětská chůvička."Proč já.." Ale mami já se zrovna domluvila s Hanem že mi ukáže město. Nemůžete si jí vzít s sebou? Hrozně moc prosím."máma na měkoukala " ne nemůžeme a Han ti jistě může ukázat město i o víkendu. To budeme pryč, jedu zpátky do státu asi na čtrnáct dní a beru sebou Patrika i Katy. Zůstane tu s tebou táta tak nebuď drzá." tím ukončila její proslov a odešla. Ovšem nezapoměla naštvaně za sebou prásknout dveřmi. Zhroutila jsem se ko křesla. Han ke mě přistoupil objal mě.

Me nové já

6. září 2016 v 21:04 | ZORY :D
Když se mi rodiče zmínili že se budeme stěhovat tak jsem myslela že se mi zhroutil svět. Musím opustit své přátele, svoji nejlepší kamarádku Jesmin. Svého přítele Joshe...
No jo, vy vlastně nevíte kdo jsem, málem bych se zapoměla představit. Jsem Jasie McMail. Je mi sedmnáct a doposud jsem žila v New Yorku. A ted se musím s rodiči stěhovat až do dalekého Japonska. Ach jo! Proč zrovna já? Moje máma se jmenuje Tara McMail a můj povedenej tatíček se jmenuje Mike McMail. Mám taky ještě dva sourozence. Patrikovi je sotva 7 let tak si to stěhování moc nebere a Katy jsou teprve 2 roky. Já jsem ta nejstarší, taky říkají že mám mít nejvíce rozumu...ha, to sotva.
Právě teď sedím na letišti a čekám na náš let. Seděla jsem vedle svého otce když jsem uslyšela známý hlas. Byla to Jesmin a za ní hned v patách celá parta. Patrik, Frenk, Juli, Lis a Dreak. Všichni jsme se objali. Naše loučení se neobešlo bez slz. '' Budeš nám chybět Jasí.'' řekl Patrik za všechny. '' Jo, to vy mě taky'' schválně jsem to řekla dost nahlas aby to slyšel i tatíček. Hned mu to taky došlo a hned na to reagoval " Jasie vždyť za tebou budou moci přijet na prázdniny už jsme ti to říkal jednou". Chtěla jsem na to hned zareagovat ale všimla jsem si Joshe. Hned jsem se k němu rozběhla a chtěla ho políbit naposled před odjezdem. Ale on couvl a zastavil mě. Něco se děje. Tohle nikdy, nikdy neudělal. Viděl jak jsem se zarazila a tak hned spustil " Jas miláčku no...eh nevím ják začít ale čert to vem řeknu to rovnou rozcházím se s tebou" koukala jsem na něho, on koukal na mě. Přistoupil ke mě a já o krok ustoupila, došlo mu to celkem brzo a ja se hned vzpamatovala a začla na něj řvát před všemi lidmi v okolí před partou před mou rodinou a všemi co byly zrovna kolem " Ty jeden sobeckej hajzle...nanávidím tě. Teď když tě nejvíce potřebuju se na mě vykašleš ?! " slzy mi vytryskly. Hned na to reagoval tím že mě chtěl obejmout a utišit ale já mu dala facku. dost ho to zaskočilo a tak couvl. Než odešel řekl jen " Vztah na dálku nemá cenu". Už ho nikdy nechci vidět blesko mi hlavou. Mamka mě objala já...vlastně ani už nevím. Byla a jsem rozhozená pamatuju si jen že mě parta objala a slíbila že budeme neustále v kontaktu a že za mnou o prázdninách přijedou . Teď sedím v letadle. Už nebrečím ale jsem, ale jsem...no ani nevím, jsetli je to to správné slovo, ale jsem zaražená, překvapená.
Celý let jsem prospala. Mamka mě vzbudila před přistáním. Ani mi vlastně neřekli kde teď taťka bude pracovat. Po přistání nás čekal taťkův nový šév a jeho syn. Otcův šéf byl příjemný a hodný muž ve středním věku. Jeho syn byl o rok starší než já. Jmenoval se Han Kuzuo. Má delší vlasy černé barvy a náherné hnědé oči. O můj bože! On jefakt kus. Sakra na co já to myslím. Právě mi dal bývalý kopačky a já se tu rozplývám nad jiným. Potom tátovi dali auto jako pracovní benefit. Táta tu koupil dům. No mě to spíš připadalo jako vila. Tak nějak jsem si začla uvědomovat že to jak jsem dělala scény bylo předčasné." No tak utíkej se podívat do svého nového pokoje. když vyjdeš po schodech jsou to hned ty velké dveře co uvidíš. " řekl táta z úsměvem. Podal mi klíče které budou odedneška moje. Rychle jsem odemkla a nechala dveře otevřené, když jsem vešla dovnitř nevyšla jsem z úžasu, všechen nábytek byl úplně nový. Krásně to k sobě ladilo. Ty krémové barvy krásně zapadaly k těm hnědým parketám. Byla to nádherné. Jak jsem se vzpamatovala rychle jsem vyběha schody k sobě do pokoje byly tam dvoje dveře. Jedny vedly do pracovny a druhé ke mě do pokoje. Páni! Celému pokoji dominovala velká postel. Pak tu byly dveře které vedly do mé, to mě podrž, vlastní koupelny a ta hned do mé šatny. "Já mám vlastní koupelnu a šatnu!" zavískla jsem. Všecho oblečení mi dorazí až zítra když nepočítám školni uniformu a oblečení co jsem měla v zavazadlech které jsme si vzali. Pak jsem si všimla že mi do dveří na terasu někdo hází kamínky. Bože můj, byl to Han. Copak mi asi chce?

Pokračování Příště :D
 
 

Reklama