Ve stínu kapitola 1 Pohled Clary

16. dubna 2017 v 14:46 | Zory :D |  Ve stínu
Seděla jsem na posteli a máma byla v kuchyni když jsem uslyšela jak zazvonil zvonek. To musel být bratr Sebastian. Byly jsme si dost podobní akorát on byl o dva roky starší. Oba máme zrzavé vlasy ale on měří asi metr devadesát, kdyžto já z bídou metr sedmdesát a to musím být narovnaná. Rozběhla jsem se ke dveřím když máma vběhla ke mně do pokoje. " Clary. Musím s tebou mluvit dřív než bude pozdě. Chci ti něco dát. Tohle je stela je to rodinné dědictví. Někoho moc silného jsem naštvala a on zjistil kde mě teď hledat. Najdi Bratra řekni mu že se vrátil. " Nevěřícně jsem na mámu koukala. " Mami, co se děje. JA ti nerozumím " Mámami dala stelu do ruky a postrkávala mě k oknu. Doslova mě ven dotlačila. " Běž odtud musíš najít Sebastiana a on ti to všechno vysvětlí. Běž! " Se strachem jsem ještě stihla popadnout tašku a běžela jsem po požárním schodišti dolů a rychle pryč směrem k parku kde jsem si jako malá hrávala.

Běžela jsem celou cestu. Když jsem doběhla k parku moje plíce nezdávali. Posadila jsem se na lavičku a snažila se vyhrabala jsem telefon a rychle začala vytáčet Sebastianovo číslo. Nebral to. Zkoušela jsem to znovu a znovu ale pořád nic. Co teď? Slzy se mi drali do očí, zvedla jsem se a začala jsem se courat parkem když jsem si všimla že se ke mně někdo přibližuje. Přes slzy jsem neviděla kdo to je. Zakopla jsem a upadla. A pláč ještě zesílil. "Clary? " Byl to Jace. " Izzy! Našel jsem jí, řekni to i Alecovi." Když ke mně došel objal mě,snažil se mě uklidnit. " Clary? Slyšíš mě ? Musíš vstát ano? Musím tě odsud dostat ano? Clary...Slyšíš mě? " Zamrkala jsem. " Jo slyším tě. Já jen že mě hrozně bolí kotník nevím jestli dokážu vstát. " Sundal mi botu a jemně prohmatal kotník, bolestí jsem vykřikla. Snažila jsem se ztlumit výkřik. Hrozně to bolelo. Popadl mě do náručí a klusem se mnou vyběhl ven z parku.

Vzbudila jsem se v pokoji a kotník jsem měla ovázaný. Zvedla jsem se a nohy přehodila přes kraj postele. " Tak to ne...Pěkně zpátky do postele nebo mě Jace sežere že jsem ti dovolila vůbec vstát." Než jsem cokoli stihla říct už mě Izzy cpala zpátky do postele. " To vážně není nutné...a vůbec kde to jsem a se sakra stalo já na nic si nepamatuju jen jak mě Jace našel v parku a já se nemohla postavit a pak nic sakra co se to tady děje. Máma se začala chovat divně Sebastian mi nebere telefon a jak mu mám vyřídit vzkaz od mami...měl mi to vysvětli...." Snažila jsem se vyprostit z pot peřiny ale Izzy mi v tom bránila hysterčila jsem a pomalu se s ní prala... " Jacei pojď sem. " Ani jsem ho neslyšela příjit. " Hej klídek teď jsi v bezpečí...Jsem tu s tebou, jen klid. " držel mě tak dlouho dokud jsem se neuklidnila. Můj hysterický záchvat trval dlouho a pak se proměnil v pláč. Celou tu dobu mě Jace držel a uklidňoval mě.

 

Nová povídka

9. dubna 2017 v 12:18 | Zory :D |  Co pro vás připravuji nového ?
Ahojky :)
Co byste řekli na novou povídku :) ??

VA - Láska osudem určená 4díl

2. dubna 2017 v 12:11 | Zory :D |  Vampírská akedemie podle mě
"No...Tak to jsem teď úplně v háji. Jak se mu mám podívat do očí? Já tu Albertu jednou vážně zabiju." Lisa vyprskla smíchy. " No, tak to ti nezávidím obvzlášť když se máš za ním zastavit jak ode mě půjdeš." Jsem v háji. "můžu si u tebe hodit sprchu Lis ? " zeptala jsem se jí abych oddálila můj rozhovor s Dimitriem. Někdo zaklepal. Slyšela jsem Lisu jak říká jo řeknu jí to. Vylezla jsem ze sprchy a Lisa na mě vybafla. " Teď tu byl zase Dimitri že si tě zítra najde. Že prej musí zajet na letiště a že zítra máš ještě tréning s Alebrtou."
" Tak to my vyšlo." Lisa zvážněla. " Hele jak máš zítra ty tréningy? " Pokrčila jsem rameny. "Já sama to nevím. Proč? Zítra tu bude královna a mám se společně s Christianem s ní sejít.
Druhý tréning s Albertou proběhl docela fajn. Tentokrát se zaměřila na techniky boje proti strigojum. Bylo to dost namáhavé, tak jsme si moc nepovídaly. Pak se jen letmo zeptala jestli mě už kontaktovala máma. Když jsem jí řekla že né, dál jsme se nebavily.
Když jsme skončily šla jsem do svého pokoje na koleji.Sakra. To je Úplně na houby. Šla jsem do sprchy a celou cestu jsem přemýšlela co by tu mohla máma chtít. Vylezla jsem ze sprchy. Nějak se mi to protáhlo. Na večeři jsem ani nešla. Hodila jsem věci do skříně a propocené jsem dala do koše na prádlo. Někdo zaklepal. To bude Lisa, usmál jsem se. Beztak mi nese něco k večeři. " Liso co prosím tě..." Zůstala jsem stát jako opařená nebyl to Lisa ale Dimitri. V ruce držel pizzu. Podle vůně jsem poznala že to byla QatroFormagie. " Pojď dál. A ustoupila jsem. Protáhl se kolem mě a já zase nenápadně vdechla jeho vůni. Furt mám takové podezření že dělá to samé. "Nebyla jsi na večeři, eh..tak ti něco nesu. A taky si s tebou potřebuju promluvit. " " Děkuju. Za to jídlo. A o čem? Myslím že jsme si vše řekli už tenkrát." Koukal na mě a já na něj sedl si do křesla a já na postel." Víš Rozo. Není to pro mě jednoduché. Pořád na tebe myslím, nemůžu tě dostat z hlavy zda se mi o tobě." Zírala jsem na něj jak veverka v kukuřici. " Tobě se o mě zdá? Myslíš to vážně? Nejsou to jen takoví ty řečičky co používáš?" Vstala jsem z postele a začala chodit po pokoji sem a tam. " Moc dobře víš co k tobě cítím Dimitri. Jestli jsi si se mnou přišel jen pohrávat tak můžeš zase jít. O tohle nestojím! " Než jsem stačila nějak zareagovat Zvedl my hlavu a vášnivě mě políbil. S ním se čas zastaví. Ten polibek byl tak nádherný kéž by nikdy neskončil. Přerušil ho ale sám. Vůbec jsem neslyšela že někdo klepe na dveře. Strčila jsem mu Pizzi do rukou a zavřela ho do koupelny. " Neboj budu potichu! " Stihla jsem to akorát v čas, než dveře otevřela Lisa. " Ty! Vylez z koupelny Dimitri já to stejnak nikomu neřeknu. A ty! Proč jsi nebyla na večeři. " Lisa se zdála nějak naštvaná. Skrz pouto jsem poznala že se děje něco mezi ní a královnou! Z jeho pohledu jsem poznala že ho zarazilo že Lisa poznala že tady je, když teď nad tím přemýšlím jak to sakra poznala? Zeptám se jí později " Liso? Co se sakra děje. A vůbec jak jsi mohla vědět že je tady? " Sedla si ke mě na postel. Prohrábla si vlasy a vzdychla najednou se hrozně rozplakala. Na nic jsem nečekala a přiskočila jsem k ní a hned jsem jí objala." Liso, co se stalo." zeptal se Dimitri. " Lisa se trochu vzpamatovala a řeka co se stalo. Královna se tady z ničeho nic se tu objevila královna a postavila Lisu před hotovou věc. Až Lisa dostuduje musí se do roka vdát. A usednout na trůn. " Lis, to bude v pořádku. Mluvila jsi o tom s Christianem? " Zvedla hlavu " No...Byl u toho když jsem mluvila s Královnou. Jak královna domluvila utekla jsem odtamtud." Koukla jsem se na Dimitriho. Pozvedl jen ramena. "Lis, musíš si o tom s Christiánem promluvit. A teď k té druhé věci. Jak jsi sakra poznala že je tady." Pousmála se a řekla " Dneska v jídelně vzal Dimitri dvě pizzi a pak se kouknul ke stolu když jsi tam nebyla odešel. Bylo mi jasné že jde za tebou. A taky se prokecla Alberta." " Já věděl že jí nemám nic říkat." Koukala jsem na ně jako blázen. " Počkat! Alberta to věděla? Od kdy? " Koukla jsem na Dimitriho ten se jen pousmál. " Potom ti to řeknu. " Lisa se uklidnila, " Už půjdu. Máš pravdu. Musím si o tom s Christianem promluvit." Zvedla se rozloučila, než jsem jí stihla něco říct odešla. "
Pokračování příště :D
 


Mé Nové Já 3díl

8. ledna 2017 v 2:24 | Zory :D |  Mé nové já
Nechala jsem ho ať mě vezme do náruče a posadil se se mnou do křesla. Koukla jsem mu do očí a málem jsem se rozbrečela " Tak teď aspoň vidíš jaká opravdu je. Žádná přetvářka. Ona poručí a já musím nikdy mi nenechá volnou chvilku." Vzal můj obličej do dlaní a pomalu a něžně mě políbil. "Tak dneska zůstaneme tady a zítra po škole můžeme jet. Ví vaši v kolik škola končí ?" přemýšlela jsem jestli to vůbec tuší, zavrtěla jsem hlavou že né. Usmál se. Chtěla jsem se zvednou ale Han mě stáhl zpátky " Nechoď ještě. Prosím" utáhl své obětí a já mu dala ruce kolem krku. Nechtěla jsem aby ta chvilka někdy skončila ale osud tomu chtěl Katy začala plakat. Tentokrát mě nechal vstát koukal na mě "už radši půjdu ať tě moc nerozptyluju" v tu chvíli jsem řekla něco nečekaného " Líbí se mi když mě rozptyluješ " rozpačitě jsem sklonila hlavu a koukal do země. Nevěřím že jsem to opravdu řekla, přišel ke mě a dal mi pusu. vzala jsem ho za ruku " Nechceš se jít se mnou a Katy projít? Pohly bychom si povídat nebo " Utlumil mě " půjdu moc rád".
Pustila jsem ho a šla jsem jsem připravit Katy. Tokio bylo naštěstí teplé na jsem jí jen převlíkla do kraťásků a nátělníčku. Vzala jsem jí do rukou a vyšla jsem k sobě do pokoje ať se taky převleču. Han tam stále čekal a to bylo to co jsem si přála. " Áaa tak ty musíš být Katy. Já jsem Han." Přišel k nám, "asi bych ti měla říct že moc nemusí cizí lidi a začne křičet" Han si jí i přesto vzal a světe div se Katy neplakala. Zírala jsem na ně, místo pláče jsem slyšela smích " Ona tě má ráda" usmála jsem se na něho. Přišel ke mě, Katy si dal do levé ruky a mě objal kolem pasu a vášnivě mě políbil. V tom si někdo odkašlal. Fuck! Táta, úplně jsem na něj zapomněla. Když jsem se na něj podívala nevypadal naštvaně, spíš se usmíval. Rozhodně se usmíval! "Sluší vám to spolu děti. Ale být vámi před mámou ani muk." Spiklenecky na mě mrkl. Vyvlékla jsem se z Hanova polo obětí došla k tátovi a objala ho "Díky tati." Potom odešel. "Dej mi 10 minut jo?" Zasmál se " Neboj já nikam neuteču. Navíc pochybuji že by mě tenhle ďáblík někam pustil " Katy ho chytila kolem krku. Vběhla jsem do šatny popadla kraťasy tričko z H&M a odběhla do koupelny. Rychle jsem se převlíkla popadla voňavku kterou jsem dostala od Jesmin pro případ rande. Zasmála jsem se tomu. Prošla jsem skrz šatnu vzala boty, obula je v tu chvíli Na mě zavolal Han " Jasi? někdo ti volá. Vyběhla jsem z šatny přímo ke stolu. Byla To Jesicka. Podívala jsem se na Hana " Nevezmeš to? " zeptal se. Usmála jsem se a hovor přijala." Hej Amerika volá Jasmin. Jsi tam." Jasně že jsem ty magore! " Řekla jsem se smíchem. " Jen ti volám abych se ujistila že letadlo po cestě do Tokia nespadlo. A neruším tě tam tak trochu. Vidím tam pánskou návštěvu nebo se pletu? Úuu...seznam nás kdo je to? Je fakt pěknej." Hej zpomal." Han ke mě přišel blíž. Dřepl si vedle mě, ani jsem si nevšimla že si táta vzal Katy. Vstala jsem ze židle a han se na ní posadil. Chtěla jsem si přisunout křeslo ale chytil mě za ruku a stáhl k sobě. Nebral v potaz že na nás kouká Jesicka, a dal mi pusu. "Ehm..Nerada vás ruším ale já jsem pořád tady." Oba jsme se začali smát a Jes se k nám s radostí přidala. "Hane tohle je Jes, stejnej magor jako já a zároveň moje nej kámoška Jesicka. Jes tohle je Han, ehm...my jsme spolu začali tak trochu Chodit." Koukla jsem na Hana který se usmíval. "Ahoj Jesicko. Rád tě poznávám." " Já tebe taky, Hele Jas já tě nebudu rušit. Už stejně musím do školy tak zatím, jo a pozdravuje tě zbytek party." "Taky jo pozdrav zlato moje. Zatím pa." Zavěsila jsem .
Pokračování příště.

Chceš být má SB?

6. ledna 2017 v 22:37 | Zory :D |  Wanna be??
Tento článek je pro ty, co zaujal můj blog a chtěli by ho dále návštěvovat. Stačí jen, když do komentů napíšete:

1. Přezdívku
2. Blog
3. O čem je váš blog


Budu ráda za každého jedince ;)

VA - Láska osudem určená 3díl

5. ledna 2017 v 21:06 | Zory :D |  Vampírská akedemie podle mě
Nevěřícně jsem koukala na obálku a zároveň jsem zpracovávala co právě řekla. Máma na akademii? Svět se zbláznil, a to bude beztak ještě horší když otevřu tu zpropadenou obálku. Jen by mě zajímalo od koho je. Že by od Dimitriho? Rozběhla jsem se na pokoj a málem jsem vrazila do Strážce Alta. "Hathawayová, copak nevidíš kam jdeš!" na to jsem jen zamumlala omluvu a běžela k sobě. Záměrně jsem si vybrala cestu abych nepotkala Dimitriho. Zatím se mi to dařilo. Proběhla jsem kolem chlapeckých kolejí a zastavila jem se před vchodem kde měly ložnice Morojové. Pozdravila jsem vychovatelku a zeptala se jestli je Lisa u sebe. Jen pokývla hlavou a já zamířila rovnou k Lise. Zaklepala jsem a vlezla dovnitř už jsem chtěla spustit co my řekla. " Rozo. To je fajn že tě vidím. Hledal jsem tě. Chtěl jsem s tebou dneska mluvit ale něco my do toho přišlo . Rozo jsi v pořádku ?" Zamotala se mi hlava. Celou dobu jsem se snažila se mu vyhýbat a on tu sedí u Lisi? To si ze mě už vážně někdo děla Legraci ? Zvedla jsem hlavu mrskla jsem po Lise jeden z těch pohledů já ti to vrátím i s úroky a pak jsem odpověděla " Jo je mi fajn jsem jen trochu grogy. Lis máš na mě chviličku?" Dimitri se zvedl "No nic Liso tobě děkuji a Rozo mohla bys pak za mnou přít?" Kívla jsem na souhlas. Lisa se usmála " Není za co Dimitri." Prošel kolem mě a já jsem se nadechla a vdechla jeho vůni. Uhla jsem Aby mohl projít. Hned jak za sebou zavřel dveře Lisa spustila "Než cokoli řekneš a začneš šílet nech mě to vysvětlit. Víš co je za zhruba čtvrt roku 30. června ?" koukala jsem na ní jak na obrázek. "Jasně že to vím mám narozky a je konec školy? Uniká mi něco?" Lisa se začala smát. " Jasně máš narozeniny a víš co tu čirou náhodou chtěl Dimitr?" Ty si s ním tykáš? A né netuším co tu chtěl nejsem jasnovidka a navíc mi blokuješ záměrně pouto." Zubila se jako Veverka." Jo blokuju ti ho protože Dimitri tu byl abych mu poradila co ti koupit k narozeninám. Měl tři typy ale ten jeden jsem mu hned rozmluvila".Šokovaně jsem jí pozorovala. " A co jsi vlastně potřebovala?" Úplně jsem zapomněla. " Jo tak za prvé slyšela jsi že mají přijet nějací strážci? A za druhé tohle mi dala dneska po tréningu Alberta." Mrskla jsem po ní obálku. Koukala na mě jako na zjevení." Od koho to je? Mám to otevřít ? " koukal jsem na ní a přikívla jsem. Když dlouho nic neříkala už jsem to nevydržela a dopis jí vytrhla z rukou. Bylo jich tam hned několik. První byl napsaný ženskou rukou. Stálo tam :
Drahá Rous
Vím že by ti to Dimitri sám nedal. Tak ti je dávám já pokud to někdy praskne já ti je nedala. A neboj se já to nikomu neřeknu. Byla docela legrace sledovat ho jak to píše. S pozdravem Alberta.
Na dalších bylo Dimitriho písmem napsaný a hned přeškrtaný text ale všechny začínali stejně. Jeden mě obvzlášť zaujal protože byl napsaný snad celý. S Lisou jsme na sebe koukali a ani jedna z nás nic neřekla. Lisa si ke mě přisedla. Vzala dopis " mám ho přečíst? " kívla jsem
Drahá Rozo,
Vím že se tohle nesluší, už kvůli tomu že jsem tvůj lektor a zárovň učitel. Ale jistě to pochopíš. Obvzlášť pro to že nevím jak ti říct o svých citech k tobě jelikož to prozatím nejde kvůli mému postavení ale jednoho dne ti to možná řeknu. S láskou a pozdravem Dimitri
"No...Tak to jsem teď úplně v háji. Jak se mu mám podívat do očí? Já tu Albertu jednou vážně zabiju." Lisa vyprskla smíchy. " No, tak to ti nezávidím obvzlášť když se máš za ním zastavit jak ode mě půjdeš." Jsem v háji.

VA - Láska osudem určená 2 díl

10. října 2016 v 0:32 | Zory :D |  Vampírská akedemie podle mě
Ráno pro mě přišla Lisa a šly jsme spolu do školy. Mezi tím jsem jí pověděla o kousku rozhovoru co jsem vyslechla. "To si děláš legraci? Takže..." Koukala jsem na ní stejně překvapeně jako ona. " Já nevím, ale jedno je jasné. Dimitri ke mně něco cítí tak jako já k němu ale sám mi to neřekne." Lisa se začalazničeho nic usmívat jako sluníčko. Nevěnovala jsem tomu pozornost, většinou se tak usmívala když se poblíž objevil Christián. Tentokrát to ale nebyl on, Lisa zvedla hlavu a nasadila takový ten její napůl královský a napůl přátelský úsměv. " Dobrý den strážce Belikovove jak se dneska máte ?" V tu ránu jsem zvedla hlavu a uviděla Dimitriho jak stojí kousek od nás. " Dobrý den princezno. Zatím velmi dobře. A Rous jsem rád že už jsi už v pořádku. Až se vrátím mohl bych si s tebou potom promluvit?"
Lisa do mě dloubla loktem " Jo. Jasně jen mi pak dejte vědět. " usmál se " dobře dám. " S tím jsem od něj sLisou odešly. Celou dobu co jsem s Lisou byla sama jsem měla na talíři co my chce Dimitiri asi říct. Že jsem jí něco řekla. Musím si zapsat za uši že příště lise nic říkat nebudu. Stejně jí to všechno zase vykecám.
Po škole si všechny dampíry kteří měly tenhle rok maturovat do posluchárny. Stála tam ředitelka Kirova, Alberta, Dimitri a spoustu dalších strážců. Našla jsem své kámoše Masona s Eddiem. Zamával jsem na ně, bylo fajn že my držely místo." Víte co se děje?" Pronesla jsem směrem k nim. Masonkývnul směrem k Albertě a Kirové " prej něco kolem závěreček ale nechápu proč jsou tu i ostatní strážci" Eddi jen pozvedl ramena "slyšel jsem že letos budou provedeny nějaké změny ohledně " odfrkal jsem si, "jestli ty změny budou jako ty loňské tak to bude naprostá hovadina". V tom nás přerušila Kirova. " Jsem ráda že jste se tak rychle všichni dostaly. Asi už víte že jsme se tu sešli ohledně vašich závěrečných zkoušek. Ale víc vám řekne strážkyně Albert" pokývla směrem k Albertě. Ta vstala a postavila se čelem k nám. " Jsem ráda že jste se zde sešli všichni. Jak už paní ředitelka nakousla jedná se o jisté změny ohledně závěrečných zkoušek. Které vás čekají už tenhle rok. Jak jste si mohly všimnout z mnou na židlích sedí třicet strážců i se mnou. Ti jsou tu proto že letos budete mít každý jednoho mentora. " Všude byl slyšet šumot. " Prosím utište se a nechte mě to vysvětlit. Bylo vybráno 30 strážců z našich řad kteří budou fungovat jako vaší mentoři, je vás tu celkem šedesát tudíž na každého učitele nebo trenéra či strážce, který byl vybrán, připadají dva studenti. Jednotliví tréning až dostanete přiděleného svého mentora už bude na vás. Takže začneme s rozdělování." Rozdělování bylo už u konce a já byla poslední někdo se asi přepočítal. A jako poslední tam zbyl i Dimitri. Alberta mě tudížpřidělila k němu. Se smíchem jsme opustila i s Eddim posluchárnu. " Všimla jsi si jak se tvářila Kirova když si zbyla poslední, úplně zapomněla že nedávno odešla i ta bloncka takže nás je o jednoho míň . Na ten její raz nikdy nezapomenu." Za chvíli na nás zakřičel. " Rous máš se prejpo obědě stavit za Belikovem. Asi ti už začne tvrdý režim. " řekl se smíchem. " No jo alespoň ti při závěrečkách nakopu zadek stejně jako Eddimu. TO se potom budu smát já pánové. Tak co jdeme na oběd zbytek už tam asi taky bude a já už mám hlad." Ani jsem se nespletla že zbytek už tam bude Lisa se o něčem hořečně bavila se svou nevlastní sestrou Jill. Že Lisa a Jill jsou sestry jsme se dozvěděly asi po půl roce co jsme se vrátily do akademie a to zrovna spolu začaly chodit Eddi a Jill. Tak se nám to trochu spárovalo. Jenom já a Maison jsme byly singel. Občas si z nás zbytek dělal legraci že bychom měly spolu začít chodit. Lisa je ale hned utnula protože věděla o mích citech k Dimitriovi, o kterých zbytek neměl ani tušení.
Když jsme si k nim přisedly Jill měla oči jen pro Eddiho. Taky začaly hned sondovat. Když jsme jim to hned všechno řekly byli všichni zaraženi. Kluci se taky nezapoměly hned zmínit že už mi začala vojna protože mám hned po obědě zajít za Dimitrim. Lisa ke mně hned vzápětí přes pouto poslala otázku jestli už jsem z Dimitriem mluvila od toho dne. Když jsem zavrtěla že , tak jen nenápadně zvedla obočí a víc to nerozebírala.
Celou dobu u oběda jsem přemýšlela co ode mě Dimitri chce, těsně před odchodem za pnou přišla Alberta že my dluží tréning tak se mám jít připravit a za pět minut být v tělocvičně.
Kd jsem dorazila tak jsme si šly z Albertou zaběhat. Dost jsme si pokecaly. Před koncem si mě zavolala." Rous víš že má na akademii dorazit tvoje máma ? " než jsem cokoli dalšího stačila říct strčila mi do ruky obálku .

VA - Láska osudem určená 1 díl

3. října 2016 v 20:16 | ZORY |  Vampírská akedemie podle mě
Když jsem z Lisou opustila akademii Svatého Vladimira nikdy jsem se nechtěla vrátit zpátky. Skrývaly jsme se v všude kde se dalo. Až nás jednou zase našli strážci z akademie. Nebylo to jako posledně. Tentokrát sebou měli i legendárního strážce Dimitriho Belikova - dampír. No jo ruský bůh mezi strážci . Odvezl mě i Lisu nazpátek.
Asi bych se měla představit , já jsem Rosemarie Hathawayová - dampírka. Moje kamarádka je Vasilisa Dragomirová - Morojka. Poslední členka rodiny Dragomirů, to jo tak ve zkratce všechno.
Po roce co nás dovezli na akademii jsem jako svůj trest dostala tréningy navíc. To mi vůbec nevadilo, tréningy mám ráda, jsem budoucí strážkyně. Kdyby my nezměnily trenéra. Tréningy měla vést strážkyně Alberta. Jelikož Alberta nestíhala své povynosti, poprosila strážce Belikova aby za ní přebral tréningy se mnou.
Když jsem dnes přišla na tréning a uviděla Dimitriho málem jsem spadla na zadek. Dýchej, Rose dýchej to zvládneš. Odtrénuješ si těch pár hodin a zítra tu zase bude Alberta. ''Dobrý den, strážci Belikove jsem připravena zahájit svůj tréning navíc'' zvedl hlavu '' Ahoj Rozo. Mám pro tebe ještě jednu správu než začneme. Odedneška povedu tvé tréningy já. Alberta mě o to požádala jelikož nestíhá své povynosti." Otočil se a odešel do nářaďovny pro figurínu a cvičné kůly. "Dej si dvacet koleček a pak se sem vrať a dej si sérii protahovacích cviků. Ale pořádně ať se nezraníš. Dobře? " než jsem stihla odpovědět zmizel do nářaďovny. Bez řečí jsem vyběhla na okruh kde jsem narazlya na Lisu a Christiána Ozeru, jejího přítele. Zamávala jsem jim a dala se do běhu. Lisa něco zašeptala Christiánovi a vyběhla za mnou. "Tak co jak jde tréning z Dimitriem ?" Zaraženě jsem se a ní podívala než my došlo co vlastně řekla." Ty o tom už víš?" " Jo. Potkala jsem Albertu těsně před tím něž jsi vypadla z jídelny. Řekla že s tebou potřebujemluvit. Když jsem jí řekla že už jsi zmizela na váš tréning, řekla jen tak jí to řekne strážce Belikov. Dobře já ti už řekla vše co vím a teď ty jak je to zlý? " Zastavila jsem se koukla na ní " Dost zlý. Mám s ním mít tréningy až do konce. což zname až do závěreček. Lis...já to nezvládnu. Víš co k němu cítím. A ještě to kouzlo od Daškova. Furt to mezi námi je."Když jsem si všimla že se otvírají dveře od tělocvičny dala jsem se rychle do běhu a Lisa za mnou zavolala. " Uvidíme se po tréningu, počkám na tebe u tělocvičny."
Udýchaná jsem doběhla co nejrychleji to šlo a málem vrazila do Stanakterý zrovna otvíral. Podklouzly my nohy při pádu mě Stanpraštil do hlavy a pak jenzařval na Dimitriho" hej Belikove už jí tu máš" a odešel. V té rychlosti se za ním zabouchly dveře. Dopadla jsem na záda a vyrazila si dech. " Rozo,jsi zraněná.?" Koukal na mě se strachem v očích...pak už jsem jen slyšela jak rusky zaklel.
Když jsem se zbudila byla jsem v nemocničním křídle. Lisa s Christiánem seděli u mě na židlích. Christián byl vzhůru a pozdravil mě " No sláva kdo se probral" až to dořekl tak jako na povel se probudila i Lisa. Celá šťastná se mi vrhla kolem krku něco brebentila ale moc jsem jí z toho nerozuměla. Za chvíli se u mě objevil doktor a prohlídl mě. " Slečno Hathawayová dneska si vás tu ještě necháme a zítra už můžete jít do hodiny."
Asi za pět minut co odešel doktor odešla i Lisa s Christiánem. Od Lisi jsem se dozvěděla že stan má potíže protože měl napadnout Albertu kvůli nějaké směně ve chvíli kdy si Dimitri přišel stěžovat na Stana, protože viděl jak mě stan praštil. Když ho Lisa potkala údajně vycházel odemě z koje. Ještě když odešla tak jsem zírala do prázdna s otevřenou pusou, pak jsem usla. Když jsem se pobrala někdo mě držel za ruku. Oči jsem nechala zavřené a poslouchala rozhovor Dimitriho a Alberty.
"Měl bys jí to říct Dimitri. I ona k tobě cítí něco víc než jen učitel a studentka." Chvíli bylo ticho a pak Promluvil " Jak to víš? "
" Dneska jsem slyšela jak se s Vasilisou bavila při snídani, než cokoli začneš namítat určitě jsi to byl ty protože a teď cituju přímo Rous - Já to Di... Strážci Belikovinikdy první neřeknu..- a to oslovení bylo jen kvůli tomu že jsem zrovna kolem nich prošla...

Informace

2. října 2016 v 16:00 | Zory :D |  Vampírská akedemie podle mě
Ahoj
Je to oficialní. Knížka bude Vampírská akademie. Snad se bude líbit :)
Vaše ZORY :D

Me nové já 2.díl

17. září 2016 v 23:09 | Zory :D |  Mé nové já
V té vteřině jsem se rychle schovala a doufala že si mě nevšiml. Hlavou mi prolétlo budu dělat že tu nejsem a on odejde, za chvíli ho to přestane bavit a půjde domů. Za chvíli jsem uslyšela zaklepání na dveře. Byli to táta s mámou a v závěsu za nimi Han. Táta mi řekl "Holčičko máš tu návštěvu.". V tu chvíli jsem myslela že asi vyskočím z okna . Oba rodiče opustili pokoj a já zůstala s Hanem v pokoji sama. "Ahoj. Chceš si sednout?" vůbec jsem nevěděla co si s ním mám povídat a vůbec jsem netušila co chce po mně on."Jo, díky. Tak co, jak se ti líbí Tokio?" jeho úsměv mě úplně odrovnal, "No. Abych byla upřímná moc jsem toho z Tokia ještě neviděla. Přece jsem dneska přijela. Pamatuješ ?" oba jsem se začli smát. " No jo. Já zapoměl. Co bys řekla kdybych tě pozval ven a ukázal ti Tokio?" "No...nejdřív bych se zeptala kdy." Koukal na mě těm svýma nádhernýma očima."Co takhle hned teď? Co bys odpověděla?" "Řekla bych ti, dej mi tak deset minut jen se převleču do něčeho pohodlného."než jsem vběhla do šatny tak jsem se ohlédla a on stál kousek ode mně. Koukal na mě těm jeho nádhernýma hnědýma očima. Jako nic překonal vzdálenost mezi námi. Byly jsme u sebe tak blízko. To napětí které mezi námi bylo by musel postřehnout každy kdo by se na nás kouknul. Dost mě to překvapilo, tak jsem o kousek popošla dozadu, Han mě hned následoval. Narazila jsem do stěny.
Sakra! Pomyslela jsem si, nemám kam utéct. Co budu dělat, najednou jsem si uvědomila že tohle jsem necítila ani se svým bývalým... Han využil mé krátké nepozornosti a přišel ke mě tak blízko aby mezi námi nebyla žádná mezera, poté mi jednu ruku dal na zadek a druhou mi zvedl hlavu, sklonil se a políbil mě. Jeho ruka se z mého obličeje přesunula na můj zátylek aby se ujistil že neuhnu a upřímě líbal tak užasně že jsem to neměla ani v plánu. Své ruce jsem mu dala kolem krku a přitáhla si ho blíž aby mezi námi už nikdy nevznikla žádna mezera. Najednou přestal. Bože co jsem zase zkonila? "Bál jsem se že když to udělám dáš mi facku a vyhodíš mě." zadíval se mi do očí a pak ustuopil a šel si sednout do křesla, které bylo ve výklenku. Stála jsem v rohu a koukala jsem na něj jak opařená. Vzhlédl "Zlobíš se na mě, viď ?". Ani jsem si to neuvědomila a už jsem byla u něj. Ještě stále na mě koukal. Sedla jsem si obkročmo na něj znovu jsem ho objala kolem krku. Přitiskl jsem se kněmu tak blízko. Nevím co to do mě vjelo ale najednou jsem ho vášnivě políbila. Tohle jsem ještě nikdy neudělala, ani s Josem. Chvíli byl jako opařený, hned se ale vzpamatoval a se stejnou vášní mě líbal tak jako já jeho. Rukou jsem mu zajela pod tričko. Bože, on má tak úžasné tělo. Ty jeho vypracované břišáky. Jeho ruka mi putovala po stehně.Jemně my vyhrnoval sukni a rukou mi položil na zadeka přitáhl si mě blíž. V klíně jsem se mu trochu zavrtěla. Vzdychl." Nevrť se prosím nebo se z tebe zblázním." pronesl mezi polibky. Sundala jsem mu tričko. Chtěla jsem cítit jeho kůži na své. Asi vycítil co jsem si pomyslela, začal mi svlékat košili ve chvíli kdy jsem mu sundala tričko. Ve stejnou chvíli jsme oby uslyšeli jak na mě volá má matka.Oba jsme od sebe oskočili a Han si rychle oblékl tričko. Uf. Stihl to právě včas já si rychle přesedla aby matka neměla žádné podezření.
Ono by se blbě vysvětlovalo kdybych seděla Hanovi na klíně, líbala ho a on bez trička. Mámča by zešílela...a to nemluvím o tom... jejím nekonečný proslovu že se známe sotva pár hodin a už se tady hned líbáme.
Máma vběhla do pokoje a spustila " bereme Patrika ven na hřiště které je odsud hodinu cesty a Katy ještě spí tak jí prosím tě pohlídej. Tady je dětská chůvička."Proč já.." Ale mami já se zrovna domluvila s Hanem že mi ukáže město. Nemůžete si jí vzít s sebou? Hrozně moc prosím."máma na měkoukala " ne nemůžeme a Han ti jistě může ukázat město i o víkendu. To budeme pryč, jedu zpátky do státu asi na čtrnáct dní a beru sebou Patrika i Katy. Zůstane tu s tebou táta tak nebuď drzá." tím ukončila její proslov a odešla. Ovšem nezapoměla naštvaně za sebou prásknout dveřmi. Zhroutila jsem se ko křesla. Han ke mě přistoupil objal mě.

Kam dál